Zakládáme akvárium - část III. - Nejoblíbenější ryby



Ryby jsou nejatraktivnějšími obyvateli každého akvária. Pozorovatele fascinují nejen jejich zářivé pestré barvy, ale také pohyb. Je krásné pozorovat, jak rybky snadno a elegantně proplouvají vodou.

Živod ve vodě: Ryby jsou stavbou těla a způsobem života tak přispůsobivé vodě, že na souši nemohou přežít, naopak tam hynou. Každý rybí druh žije v určitých partiích vod, jimž je přizpůsoben jeho vzhled. Tím se také odlišuje od jiných druhů, které žijí jinde. Proto vypadají různé druhy ryb zcela odlišně.

Tvar rybího těla
Vzhled ryby nám prozradí, v jakém typu vod žije. Tento fakt ozřejmí několik příkladů:

  • Ryby z rychle tekoucích vod mají často silně osvalenou přední část těla (některé tetry)
  • Ryby z klidných vod bohatých na rostliny mají často ze stran stlačené tělo a vysoký hřbet. (čichavci)
  • Ryby žijíc¨í na dně mají často tělo sploštěné z hora a ploché břicho (pancéřníčci).
  • Ryby s rovným hřbetem a hodně dozadu posunutou hřbetní ploutví plavou často těsně pod hladinou (halančíci).
  • Ryby s válcovytím tělem se pohybují převážně ve středních vrstvách vody (parmičky).
  • Postavení úst vypovídá o tom, jak jak se ryby živí a v které části vody většinou plave.
  • Svrchní ústa: Ryba žije a přijímá potravu v blízkosti vodní hladiny (paví očko)
  • Koncová ústa: Ryba se zdržuje ve středních vrstvách vody a hledá jsi tam rovněž potravu (parmička čtyřpruhá)
  • Spodní ústa: Ryby, které žijí na dně, jsi svou potravu hledají převážně na povrchu substrátu nebo v něm (mřenka nádherná)

Proč se ryby neumějí smát?
Nepotřebují to. Své sympatie nebo výhružky dávají partnerovi nebo soupeři najevo roztažením ploutví, postavením těla nebo změnou zbarvení.

Ploutve
Většina ryb má sedum ploutví: vždy jednu ploutev hřbetní, ocasní a řitní po dvou ploutvích prsních a břišních. Některé druhy (například tetry a někteří sumci) mají navíc ještě malou tukovou ploutvičku umístěnou mezi ploutví hřbetní a ocasní. Ploutve umožňují rybě pohybovat se vpřed i vzad a také udržet se v určité pozici. Hlavním pohonem ryby je ocasní ploutev, ostatní ploutve slouží k určování směru pohybu.

Proč ryba pohybuje ploutvemi, i když neplave?
Dravé ryby, jako například některé cichlidy. které číhají na kořist, pohybují pouze prsními ploutvemi a jinak stojí ve vodě téměř nehybně. Tento pohyb ploutvemi je nutný k tomu, aby ryba mohla stát na jednom místě a voda ji neodnesla pryč. Jakmile se objeví kořist, vyrazí proti ní dravá ryba za pomoci ocasní ploutve.

Plynový měchýř
Mnoho ryb má plynový měchýř. Ten obsahuje směs plynů, jejíž objem se mění podle toho, zda se ryba potápí do hloubky nebo plave směrem k hladině. Díky plynovému měchýři se ryby může ve vodě vznášet, stoupat vzhůru nebo klesat dolů. aniž by přitom pohybovala ploutvemi.Mnohé ryby, které žijí na dně, mají plynový měchýř redukovaný. Některé ryby (například krunýřovci rodu Ancistrus) plynový měchýř dokonce vůbec nemají. Ryby bez plynového měchýře nebo s plynovým měchýřem zakrnělým se mohou směrem vzhůru pohybovat pouze pomocí velmi silných úderů ploutví, jinak zase okamžitě klesnou ke dnu. V příliš studené vodě se může stát, že jsi ryby plynový měchýř nachladí. V takovém případě ryby rovněž nemůže stoupat vzhůru bez pohybů ploutvemi.

Jak ryby spí?
Ryby nemají oční víčka, takže to vypadá, že nikdy nespí. To ale není pravda. Když jsi chtějí odpočinout, stáhnou se do té části akvária, kde je nejklidnější voda. Tam spotřebovávají méně energie a tráví několik hodin v určitém druhu spánku. třeba mřenky nádherné při tom vypadají skoro jako mrtvé, protože "spí" tak tvrdě a vůbec se nepohybují. V takovém stavu se nesmí "budit".

Postraní čára
Postraní čára ryb je zcela zvláštní orgán, které funguje podobně jako radar. Táhne se po obou stranách těla pod šupinami jako přímí, zvlněný nebo také přerušovaný kanálek od hlavy až na ocasní násadec. Postraní čára zachycuji i ty nejjemnější otřesy a změny proudění vody. Ryba tyk přesně pocítí, kdy se blíží k nějaké překážce, nebo kdy k ní plave nepřítel.

Proč ryby nenarážejí do stěn akvária nebo do sebe navzájem?
To také souvisí s postraní čárou. Jejím prostřednictvím ryba pozná, když se přiblíží k překážce nebo když k ní plave jiná ryba. I když vůbec nic nevidí (například v noci), přesto stačí ryba ještě v čas změnit směr svého pohybu, dříve než dojde ke strážce, proto do sebe nenarážejí ani ryby, které žijí v hejnu.

Jsou ryby lechtivé?
Určitě nebudeš své ryby lechtat. Když zaklepeš na stěnu akvária, cítí to ryby stejně nepříjemně, jako když tebe někdo lechtá. Zdrojem těchto pocitů je postraní čára, která zaregistruje i nejslabší otřesy.

Jak ryby dýchají
Ryby nedýchají na rozdíl od lidí plícemi, nýbrž žábrami. Ústy nabírají vodu a protlačují ji kolem silně prokrvených žaberních lístků. Přitom přechází ve vodě rozpuštěný kyslík do krve. Voda pak opouští žaberní dutinu ryby pod skřelemi, které se pravidelně otevírají a zavírají. Kromě toho přijímají ryby podobně jako všichni ostatní živočichové včetně člověka kyslík ještě také kůží. U některých druhů ryb se navíc vyvinuly ještě další dýchací orgány.
Labyrintky mají vytvoření tvz. Lybyrint. Je umístěný v hlavě za žábrami a tvoří ho mnoho jemných lamel pokrytých prokrvenou sliznicí. Labyrintky se nadechnou vzduchu nad hladinou a společně s vodou ho protlačí labyrintem, kde se kyslík dostane do krve.
Pancéřníčci mají vytvořené střevní přídatné dýchaní. Vzduch je vtlačen do střední části střeva, kde zase přechází kyslík do krve



Použitá literatura: Užij si své akvárium (Peter Stadelman)

Ohodnoťte článek
1 | 2 | 3 | 4 | 5
Průměr- 0.8


<Starší | tento článek | Novější>

Napsáno: 16. 8. 2008, 20:35 | Kategorie: Obecná akvaristika | Napsal: admin | Vytiskni stránku


Komentáře návštěvníků: 0

Zatím žádný příspěvek, tak začněte Vy



Přidávat komentáře smí jen přihlášení uživatelé!